Město Boskovice

Boskovice jsou městem, kudy kráčela historie. Ta je spjata především s rodem pánů z Boskovic, jejichž zjednodušený znak vévodí i dnešnímu symbolu města.

Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 1991. Zcela přirozeně zahrnula území, na němž leží historické budovy někdejších panských sídel, historického náměstí s blízkým okolím a mezi nimi se rozprostírajícího židovského města. Její součástí je i území někdejší obory spojené s židovským hřbitovem, třetím největším v České republice. Zóna je protknuta naučnými stezkami a stezkami zdraví, osazenými informačními tabulemi.

Oficiální internetové stránky města: www.boskovice.cz
Video Moravského krasu a okolí: ke shlédnutí zde

Významné stavby a místa

Hrad

První písemná zpráva je uváděna v roce 1312. V držení hradu a panství se vystřídalo několik rodů: Páni z Boskovic, páni z Kunštátu, Ederové ze Štiavnice, Zástřizlové. Potom Dietrichsteinové, za nichž ale hrad ztratil svůj význam a začal chátrat. Bylo totiž zbudováno nové sídlo – rezidence a později zámek. Hrad dominuje městu ve výšce 448 m nad mořem. Hrad je přístupný.

Boskovický hrad

Zámek

Zámek byl vystavěn v empírovém slohu v letech 1819–1826. Tehdejším majitelem panství byl František Xaver hrabě z Dietrichsteina. Zámek byl přestavěn z kláštera (1682–1784), před nímž stál kostel. Ten zbořili, dnešní zámecká kaple bývala sakristií kostela. Po zrušení kláštera zde byla továrna na výrobu berlínské modři, první svého druhu na Moravě. Roku 1856 přechází zámek do držení rodu Mensdorff-Pouilly, jemuž byl po únoru 1948 znárodněn a v první polovině devadesátých let minulého století s celým zámeckým areálem vrácen. (Po roce 1948 zde byl internát a jídelna pedagogické školy, muzeum a zámecká expozice.) Boskovický zámek je pokládán za jednu z nejčistších empírových staveb a patří k nejvýznamnějším památkám tohoto období na Moravě. Zámek je přístupný.

Závod na 3 kilometry povede přes zámek i zámecký park. Více o samotném závodu se dočtete v sekci Běh 3km.

Rezidence, Zámecký skleník, Panský dvůr, Jízdárna, Klášter

Správní budovy panského areálu mají různou dobu původu a jejich význam a užití se časem měnilo.

Rezidence

Rezidence byla jako sídlo boskovické větve rodu Dietrichsteinů postavena v letech 1729–1733 z kamene získaného z hradu. Do roku 1826 sloužila k bydlení. Poté v ní byla správa velkostatku. Po roce 1948 zde byla lesní správa, zčásti byty, poté sídlo podniku služeb. Stavba je příkladem obytné stavby vrcholného baroka. V rezidenci je dnes Muzeum Boskovicka.

Zámecký skleník

Byl postaven v letech 1826–1829 na místě panských ovčínů. Byl určen pro pěstování teplomilných rostlin a sloužil jako oranžérie. V průběhu válečných let zchátral, opraven byl v roce 1953 pro kulturní účely. Další kompletní rekonstrukcí prošel v roce 2002. Skleník dnes slouží ke kulturním účelům.

Panský dvůr

Byl vybudován v 17. století jako komplex hospodářských budov a čeledníku, k nimž na východě přiléhaly stodoly, zahrady a sady.
Ke svým účelům sloužila čtyřboká budova až do 70. let minulého století, kdy se, téměř zdevastovaná, začala opravovat ke kulturním účelům. Od roku 1983 zde byla cukrárna, knihovna, kadeřnictví a galerie, po restituci se její užívání zčásti změnilo.

Pohled na centrum Boskovic

Jízdárna

Jízdárna byla postavena v novogotickém slohu v roce 1870. V západní části byly stáje (dnes restaurace), východní částí byla vlastní jízdárna (dnes sportovní hala). Do současné podoby byla upravena v 60. letech. Jízdárna dnes slouží jaho sportovní hala.

Klášter

Na místě současné budovy stál od roku 1756 panský špitál, který byl zrušen po roce 1848. Od roku 1857 zde majitelé panství zřídili soukromou dívčí školu a sirotčinec a pozvali sestry řádu sv. Vincence z Pauly. Ty zde opatrovaly chudé nemocné a vzdělávaly dívky. Byla zde i mateřská škola. Původně přízemní objekt byl přestavován v letech 1879 a 1912. Po odchodu řádových sester po roce 1950 zde byla zřízena mateřská škola. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce budovy na penzion.

Kostely

Farní kostel sv. Jakuba staršího (dolní část náměstí)

Nachází se v dolní část náměstí. Počátky kostela je třeba hledat již v době vzniku města. Podle pozdějších pramenů pochází z roku 1346, z této doby se dochovaly některé části stavby. Současnou podobu dostal kostel na přelomu 15. a 16. století za Ladislava z Boskovic. V 18. století měl kostel tři věže. Jeho současná podoba je z let 1845–1847. V kostele je řada cenných náhrobků vlastníků boskovického panství – Ederů, Morkovských a Dietrichsteinů; dlažba je z roku 1719. Do roku 1786 byl kolem kostela hřbitov.

Filiální kostel Všech svatých (Hybešova ulice)

První písemný doklad o této drobné stavbě je z roku 1505, její původ je však pravděpodobně v době raného středověku. Kostel byl v 18. století prodloužen téměř na dvojnásobek délky. Hřbitov kolem kostela, zrušený v polovině minulého století, byl v 90. letech přeměněn na park.

Kaple Panny Marie Bolestné (Dukelská ulice)

Kaple byla vystavěna v novogotickém slohu v roce 1873.

Evangelický kostel (Hybešova ulice)

Kostel byl postaven podle projektu místního stavitele Karla Fabiánka. Do provozu byl uveden 29. června 1941.

Radnice

Historie budovy sahá do středověku, kdy zde byl současně kupecký dům a radnice. Věž byla postavena v roce 1567 po požáru města. Od roku 1849 se budova stala sídlem okresního soudu a věznice. Před radnicí stával pranýř.
Nynější podobu dostala budova a věž v roce 1567, další opravy se udály v letech 1859, 1939 i později. Pata věže je v nadmořské výšce 392 metrů, věž je vysoká 44 metrů.

Náměstí T. G. Masaryka

Existence některých domů na náměstí je písemně doložena z 16. století, jako například dnešní Lindův dům, kde býval hostinec, či vedlejší dům Na Betlémku, kde býval měšťanský pivovar. Náměstí však bylo rozparcelováno mnohem dříve. Pod některými domy jsou často i dvoupatrové sklepy. První kašna na rynku byla zbudována v roce 1710, voda do ní byla přiváděna z prameniště poblíž kostela Všech svatých. Náměstí bylo do současné podoby zrekonstruováno v roce 2000.

Dějiny Židů v Boskovicích

Židé se zřejmě v Boskovicích začali usazovat poté co je král Ladislav v roce 1454 vyhnal z královských měst. Někteří brněnští Židé tak odešli do Boskovic a usídlili se v podhradí. Obec se rozvíjela, její obyvatelé se věnovali obchodu a řemeslu, ale byli společensky opovrhováni. Měli svého rychtáře podléhajícího městskému purkmistru a vlastní školu s rektorem.Díky emancipaci r.1848 se boskovická židovská obec změnila v politicky samostatné městečko s vlastním starostou, policií a hasičským sborem. Ze všech židovských obcí na Moravě měly tehdy pouze boskovická a holešovická obec samostatný katastr.

Maxima dosáhla židovská obec roku 1857, kdy zde mělo domovské právo 2.018 Židů, což byla třetina obyvatel Boskovic. V té době se Židé stali zakladateli moderní průmyslové výroby. Zakládali továrny v Boskovicích (Eisler, Czaczkes, Ticho), i v okolních obcích (Löw Beer, Popper, Biach).

Samostatná židovská obec zanikla v roce 1919 sloučením s městem. Tragickým vyvrcholením staleté existence židovské komunity v Boskovicích se stala nacistická rasová perzekuce v letech 1939–1945. Nacistické úřady deportovaly 14.–15. března 1942 z Boskovic a okolí 458 osob do Terezína a dále do vyhlazovacích táborů. V roce 1945 se jich zpět vrátilo jen čtrnáct.

Synagoga v Boskovicích

Kultura

Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě. Byla známá jako středisko významných talmudistů. Nejslavnějším z nich byl Samuel ha-Lévi Kolin, autor spisu Machcít ha-Šekel, pohřbený na zdejším židovském hřbitově. V letech 1851–1884 zde bylo dokonce sídlo zemského rabinátu. Nejstarší zpráva o židovské škole se vztahuje k r. 1591. Další důležitou institucí byla rituální ponorná lázeň, tzv. mikve.

Ghetto

Nejstarší domy židovského města (ghetta) jsou v okolí náměstí U Vážné studny, U Koupadel a Traplovy ulice. Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Od křesťanského města bylo odděleno pěti branami a pěti řetězy nebo dráty, které v noci a v době křesťanských svátků nebylo dovoleno překročit.

Omezené prostorové možnosti v ghettu vedly k tomu, že boskovická židovská čtvrť se ve své historii stala mnohokrát dějištěm tragédií: v letech 1715–16 zemřelo mnoho Židů při morové epidemii, v letech 1696 a 1823 ji zase pustošily mohutné požáry. Dnešní vnější vzhled ghetta je převážně určen pozdně klasicistní a empírovou přestavbou po požáru v roce 1823.Ve 2. polovině 19. století nastal přesun movitějších Židů z ghetta do křesťanské čtvrti a migrace do velkých ekonomicky příznivějších měst. Někdejší židovská čtvrť se stala domovem sociálně slabších vrstev společnosti.

Vývoj po deportaci Židů způsobil další chátrání a likvidaci domů, z nichž většina se dočkala obnovy až v 90. letech minulého století. Z dnešních 79 domů je dvacet památkově chráněno spolu s dalšími objekty (kašna, masné krámy, brána).

Synagogy

První písemný doklad o existenci synagogy v Boskovicích je z roku 1586. Zřejmě poblíž ní bylo postaveno v roce 1639 jádro současné synagogy maior, její výmalba pochází z období poloviny 17. a začátku 18. století. Malby jsou označovány za nejucelenější příklad tradice výzdoby synagog, kterou po východní a střední Evropě šířili židovští umělci z Polska a Ukrajiny. Viz Boskovická synagoga, průvodce, Židovské muzeum v Praze, 2002.

Starší synagoga minor sloužila jako studovna, v jejím přízemí byla klenutá síň. V polovině 19. století ji užívali ortodoxní Židé, v 50. letech 20. století byla pro špatný stav zbořena. Obec také měla v době rozkvětu v 19. století modlitebnu v budově židovské školy a v Löw-Beerově nadačním domě.

Židovský hřbitov

Doklady o existenci židovského hřbitova jsou až ze 17. století, založen byl ve století šestnáctém. Nejstarší náhrobky jsou většinou z opuky, proto se již jen minimálně zachovaly nápisy na nich.

Naučná stezka

Židovským městem prochází naučná stezka nazvaná Památky židovského města v Boskovicích, kterou připravil Klub přátel Boskovic v roce 1999. 27 domů a objektů někdejšího ghetta nese tabulky s informacemi, dále jsou na několika místech k dispozici orientační mapky.

Muzeum Boskovicka

Muzeum působí ve městě od roku 1905. Muzejní spolek i vlastní muzeum byly založeny skupinou nadšenců kolem PhMr. Františka Lipky, MUDr. Karla Snětiny, učitele Františka Tichého a řady dalších. Ti sbírali archeologické, národopisné, přírodovědné a historické památky. První působiště muzea bylo na gymnáziu. Sbírkový fond představoval v souladu s tehdejšími sbírkotvornými tendencemi soubor nejrůznějších předmětů od archeologických přes národopisné po archivní památky. Hlavní odbornou činnost tehdy představovaly archeologické výzkumy, jimiž se proslavili zejména František Lipka a Karel Snětina.
Sbírkový fond muzea dnes představuje cca 22.000 inventárních čísel, z nichž převládají archeologické nálezy. V muzeu je uloženo několik desítek tisíc historických i současných negativů a diapozitivů. Muzejní knihovna obsahuje přes 6.000 svazků odborné literatury a slouží široké laické i odborné veřejnosti. Muzeum se zabývá zpracováním dějin města i regionu včetně sběru sbírkového materiálu, pořádá krátkodobé výstavy, přednášky, výlety, má bohatou publikační činnost a spolupracuje na pořádání mnoha dalších akcí, které obohacují život města i širokého okolí.

Stálé expozice muzea:

• Proměny výroby – historie cechovní výroby na Boskovicku
• Pravěk Boskovické brázdy – vývoj Boskovické brázdy v období 40 tis. let př. n. l. do 12. stol. po Kristu
• Keltové na Starém Hradisku – řemeslo a obchod v době oppid

Židovské město v Boskovicích

Expozice Židovské město v Boskovicích byla otevřena v synagoze v červnu 2002. Je věnována historii židovského města a tragickému osudu jeho obyvatel. Doplňuje ji dokumentární videofilm a počítačová prezentace.

Další zajímavosti

Muzeum zemědělských strojů

Základ sbírky historických strojů tvoří exponáty shromažďované Středním odborným učilištěm v Boskovicích v 70. letech minulého století, které sloužily k výuce. Sbírka obsahuje výrobky českých a moravských továren (Škoda, Praga, Wikov, Svoboda, Zetor, Slávia) ale i výrobky zahraničních značek (Lorenc, Benz, Kokora, Lanz Bulldog, Famo, Fordson, Farmall, Massey Harris, Mc Cormick), které byly používány v období první masové mechanizace zemědělství. Součástí expozice je i soubor dobového zemědělského nářadí.

Galerie Otakara Kubína

Soukromá Galerie Otakara Kubína byla otevřena v roce 1996. Jedním z podnětů vzniku galerie bylo zrušení stálé výstavy obrazů Otakara Kubína. Část výstavní plochy galerie je vyhrazena pro ukázky z jeho tvorby. Do konce roku 2003 se uskutečnilo 48 autorských výstav. Kromě výstav jsou zde pořádány komorní koncerty, besedy...Galerie nabízí k prodeji obrazy, grafiky, plastiky a keramiku.

Naučné stezky Boskovicemi a okolím

Naučné stezky Hradní okruh (6,2 km) a Oborský okruh (3,6 km) navazují na turisticky značené trasy a stezky zdraví. Na těchto naučných stezkách je umístěno 15 in-formačních tabulí, které se zabývají historií, historickými objekty, geologickým původem okolí, zeměpisnými údaji, faunou a flórou, geomorfologií, ale i místopisem, nechybí vyhlídky.
Významnou předností Boskovic a okolí je skutečnost, že leží uprostřed lesů a neposkvrněné přírody. Dokládá to i skutečnost, že významná část území boskovického regionu požívá výhod ochrany ze zákona. Přírodními parky jsou Řehořkovo Kořenecko, Halasovo Kunštátsko, Lysicko, Svratecká hornatina.

Zámecké parky a Obora

Oba zámecké parky (2,7 hektaru a 4 hektary) v okolí boskovického zámku a lesopark Hradský kopec (30,4 ha), jemuž se říká Obora, podléhají různým stupňům ochrany z hlediska památkové péče a ochrany přírody. Jsou to významná místa rekreace a procházek Boskovanů všech věkových kategorií, chodí sem na procházky děti z mateřských škol stejně jako důchodci. Leží ve výši 341–487 metrů nad mořem.
Zřejmě první, částečně užitková a částečně okrasná zahrada ve vlastním slova smyslu se nacházela za klášterem (dnes zámek), po přestavbě na zámek zde byl navržen i park v přírodně – krajinářském stylu. Navazoval na bývalou oboru a zahrnoval i svahy Hradského kopce se zbytky Bašty a jižní svahy nad říčkou Bělou. Jeho součástí zřejmě byl dodnes obnovovaný dřevěný vyhlídkový pavilon. Po roce 1829 byl v parku vystavěn zámecký skleník, jízdárna, kde park přecházel v zelinářské zahrady na jihovýchodních svazích a štěpnice v Červené zahradě.

Dominantami současného horního parku (v okolí zámku) je dub před zámkem a lípa u cesty, jež dělí park na horní a dolní, které zde zůstaly jako výsadba kolem dominikánského kláštera.
Dolní park v okolí skleníku přechází v okrasnou část. Jeho dominantou je jinan dvoulaločný (Gingko biloba).
Územím vedou stezky zdraví vyznačené v roce 2001, doplněné o naučné stezky Hradní okruh (6,2 km) a Oborský okruh (3,6 km).

Doubravský okruh

Třetí stezkou zdraví vyznačenou v okolí města je Doubravský okruh (7,1 kilometru). Z města vede na severovýchod a vrací se od východu. Je to nenáročná trasa, která vede kolem hřbitova, poli, kolem westernového městečka, lesní lokalitou Doubravy pak sestupuje ke staré kaštanovně u někdejšího hospodářského stavení Dva dvory, kolem Arboreta Šmelcovna. Místní částí Boskovic zvané Bělá, vedoucí kolem říčky Bělá, se vrací do města. Únavu z cesty lze zahnat v náruči hotelu Moravia – Lasákův mlýn či v osobité občerstvovně Na Konci světa.

Arboretum Šmelcovna

Arboretum vzniklo v lokalitě Dva dvory na jihovýchodní stráni, kde v historii skutečně stávaly dva panské dvory, v dolní části svahu nad říčkou Bělou je Šmelcovna. Pila v ní (380 metrů nad mořem) je místem ukončení unikátní technické památky – dřevoplavebního kanálu vedoucího z obce Suchý, z výšky 670 metrů nad mořem. Svah lokality, vedené jako významný krajinný prvek, poskytuje pestrou škálu porostů. Jsou zde zatravněné sady, teplomilná lada a dendrologicky velmi hodnotné arboretum, ale i rokle. Svah byl v minulosti rozčleněn soustavou teras, které kopírují terén, pro výsadbu ovocných stromů v rozpětí 10 x 10 metrů. K významným místům přírodního areálu patří čtyřřadé stromořadí jírovců, které se zde nazývá kaštanovna. Tisíce exemplářů ocúnu jesenního lákají v září návštěvníky stejně jako na jaře květy významné sbírky rododendronů. Samotné arboretum zde v roce 1965 začal budovat zahradník Ladislav Vlk, od roku 1984 v jeho práci pokračuje Josef Janků. Arboretum o rozloze 70 tisíc metrů čtverečných je přístupné od března do listopadu.

Rovná

Dalším místem oblíbených vycházek obyvatel je kopec Rovná. Cesta začíná za nemocnicí (naproti benzínové stanici) nebo ulicí Janáčkovou, vede zahrádkářskou kolonií do lesa. Na vrcholu kopce (446 metrů nad mořem) stojí lovecký pavilón (1833) postavený jako kopie z vídeňského Prátru. Cestou je možné pokračovat na louky na vrcholu kopce, z nichž jsou unikátní výhledy do krajiny, především na západ a jihozápad. Vrátit se je možné po cestě vedoucí kolem pavilonu na jihovýchod nebo sestupem k obnoveným rybníčkům pod pavilonem, opět směrem na jihovýchod.

Za výhledy

Výškově rozmanité okolí města posazeného na úpatích kopců Drahanské vrchoviny skýtá nespočetné množství výhledů do krajiny.
- Nejvýše položené výhledy je možné vychutnat z hradní zříceniny.
- Terasa před zámkem nabízí orientační body v podobě kostela ve Vískách
dvouvěžového evangelického kostela ve Vanovicích.
- Na město jsou příjemné pohledy z Vinohrádek, z cesty na Rovnou, z cesty na Domanku nebo alespoň z oblíbené cesty vedoucí pod Oborou; vzrušující je pohled z cesty na hřbitov.
- Západy slunce je možné nejlépe vychutnat na kopcích Boří a Rovná či od koupaliště v Újezdě. Pod nohama leží niva Svitavy a západní obzor modelují kopce Českomo-ravské vrchoviny. Dobře je vidět Svitávka, Sebranice, Lysice, Drnovice, ale i Kunštát či Rozseč.

Další zajímavosti

(Pilské údolí, Otylka, přehrada, Zahradnictví Lebiš)

Jižní svahy Pilského údolí, které tvoří říčka Bělá, náleží k Hradskému kopci. Zajímavé, byť strmé, jsou však i jeho severní svahy (cca 450 ha). Na vrcholu leží vesnice Újezd u Boskovic. Historická cesta, jíž se neřekne jinak, než “stará hójeská”, na niž lze nastoupit u mostu přes Bělou, nabídne řadu lesních cest pro objevné výpravy. Nejzajímavější jsou až ty téměř na vrcholech, z nichž je možné pozorovat hrad tak, jak ho maloval malíř Otakar Kubín, či objevit lokalitu Tři rybníčky, které byly kdysi jediným zdrojem vody pro klášter (zámek) na druhé straně hlubokého údolí nebo objevit romantický rybníček Domanku. Na Zlatníku se kdysi pokoušeli Ederové těžit zlato. Výškové rozpětí je mezi 310 a 613 metry nad mořem.

Na opačnou stranu, do polí severně od města, je možné se vydat ke kapličce zvané Otylka (kaple sv. Otýlie, kulturní památka). V místě dávno zaniklé osady ji přímo nad pramenem vody v roce 1751 postavil jistý boskovický lazebník; lidé věřili, že voda z ní léčí oči. Je vzdálena asi 1,5 kilometru severně od města. Cesta k ní vede zprvu od vlakového nádraží kolem kolejí, poté odbočí vlevo mezi pole. Dále již cesta nevede, orientačním bodem je kostel ve Vískách. Ztratit se však nelze, Boskovice jsou blízko.

Přehrada byla stavěna jako zásobárna pitné vody na konci 80. let minulého století. Ke svému účelu nebyla nikdy využívána, v současné době se usiluje o změnu statutu. Hráz byla zpřístupněna v roce 2003. Podařilo se tak částečně obnovit oblíbenou vycházkovou trasu do Vratíkovského údolí.

Zahradnictví Lebiš se zabývá především nabídkou balkónových květin. Z výstavy, která trvá od června do září, odejde málokdo bez nákupu.

Ne nadarmo patří Boskovice mezi první členy sítě zdravých měst v republice. Ovzduší bez exhalací a lesy, co víc je třeba pro odpočinek. Již na začátku července se nedoporučuje vstupovat do lesa bez bandasky. Malinišť a ostružinišť je všude dost, lesy kolem Hrádkova a Valchova jsou porostlé borůvkami. Již záhy v srpnu přijdou na řadu košíky, protože leckdy bývá problém odnést z lesa vše, co sám nabízí – bedly, hřiby, lišky, na podzim pak václavky.

Sledovat @Sportujsnami